CENTURIO CHELONE BARBATA Kentaur/Kent Nar.: 4/10 2006 Barva: červená pšenice Nůžkový skus Aktuální výška: 69,5 cm Aktuální váha: Kentaur je zatím ještě stále štěně, ale vše nasvědčuje tomu, že Miluje dlouhé procházky, koupání, paničku, svou „holku“ malinoisku Elouška, piškoty, všechno co před ním utíká a hlavně svůj hadr. V nejbližší době se chystáme složit zkoušky ZZO Kentaur je osobnost, což nám neustále dává najevo Kentaur se narodil v chovatelské stanici Chelone Barbata ve vesničce Suchá 4/10 2006 mamince Aime Anach Holpraj a tatínkovi Angelu od Křemence s dalšími osmi sourozenci – 3 holky a 5 kluků. Byl téměř největší (v současné době však trošku přerostl), ale v uličnictví se mu nikdo nevyrovnal a všude musel být první. Jak to začalo? – Náhoda Jelikož jsem blázen do koní, ale až tak daleko rodičovská ochota nesahá, zeptala se mě jednou máma, jestli nechci psa. No, koukala j Když štěňátka začínala otevírat oči, jeli jsme se na ně podívat. Byli Proč právě on? Kentaur byl (a pořád je a nejspíš i bude) uličník. Dlouho jsme váhali, jestli fenku, nebo psa, ale jelikož pes je aktivnější, déle si hraje a je to prostě ´chlap´, rozhodli jsem se pro psa. Stále nás ale čekalo vybrat si z pěti štěňat. Dívat jsme se jezdili snad každý víkend (chudák paní chovatelka), ale stejně jsme je nerozeznali. A tak, když už jsme si museli vybrat, pohráli jsme si s každým malým chlapíkem. Když jsem zvedla Kentíka do náruče a on nám olízal celou tvář (už mu bohužel zůstalo), bylo jasné že tenhle bude náš. A tak se do rybářské rodiny přistěhoval velký temperamentní pes. Ze začátku jsem 
z něho vyroste výborný pes jak vzhledově, tak povahově. Zatím je to velký uličník a je velmi temperamentní. Miluje volnost, když se může pořádně proběhnout, překážky všeho druhu – hlavně tunel, do kterého se téměř nevejde a společnost, ať už lidí, psů nebo ostatních zvířat. S ostatními psy vychází dobře, ale když se nějaký pes přijde porvat, neuteče. Je to také výborný hlídač. V žádném případě to není nervák jako já =), ale občas (!) je tvrdohlavý. 
(zatím) a doufám že uspějeme i na výstavách a v soutěžích agility. Zkoušíme i coursing, ale na to zatím není moc času, i když se pak uvidí
. I to jsme ale zvládli a „coursingu“ se věnujeme u nás na louce s živou návnadou (loví polňáky a srnky, ale večeře jsem se zatím nedočkala 
) Přes to všechno ale zůstává výborným rodinným psem a hlavně mazlíkem. 
Aime Anach Holpraj Angel od Křemence
sem na ni neschopná slova. Dům sice máme, a dokonce i zahradu (jenže bez plotu) a psa jsem chtěla, vždy mi však bylo řečeno ne. Jedna její kolegyně z práce má prý fenku a ta měla včera štěňata (bylo samozřejmě tou dobou) a ptala se, jestli jedno nechceme. Když jsem se vzpamatovala, zeptala jsem se, co je to za rasu. „Prý nějaký ridžbek, nebo co“, povídá máma a na můj dotaz jak ´to´ vypadá sedla máma k počítači a vyhledala obrázky. A to jsem nebyla schopná slova podruhé. Pes, který se přede mnou objevil na obrazovce byl jednoslovně nádherný – elegantní tělo, hlava s inteligentníma očima a téměř červené až zlatavé zbarvení. Tak krásného psa jsem ještě neviděla.
to malé neohrabané a roztomilé kuličky s velkýma ušima a ťapkama. V tu chvíli bylo rozhodnuto. Budeme mít ridgebacka. Od té doby se začala studovat odborná literatura a začaly přípravy na nového člena rodiny. 
měla obavy, jak to bude zvládat, protože jakmile začne sezóna jsme téměř každý víkend na závodech - jsme rybářská rodina (tedy skoro celý den na jednom místě), ale Kent to zvládl skvěle a ještě si to užíval! Vyhříval se na sluníčku, podle potřeby se převalil do stínu a občas jsme se šli vykoupat. Cestování – jak autem, tak autobusem mu nedělá žádné problémy (i když je pravda že když jedeme autem na delší vzdálenost není mu dobře) a s našimi kocoury spí před krbem. Prostě super rodinný pes.
