Res. CAC jako zakončení namáhavého týdne
Do chatové osady, kde jsme byli ubytovaní jsme dorazili až v sobotu večír a hned jsme narazili na problém. Kenta byl totiž plný pokoj a už se tam nevešlo nic jiného, tudíž jsme už další noci strávili ve vedlejším větším pokoji. Dalším problémem bylo jídlo, které nebylo zrovna příliš chutné, ale aspoň jsme zhubly, ne? =) Pan správce Hruška alias Ohryzek se o nás řádně staral a další obyvatelé chatek byli přátelští. Že příští rok nás tam mají zase jsme nemuseli snad ani říkat.
Trénink agility, kterému se s Kentem věnujeme od loňského podzimu/zimy nás oba moc baví, i když všude slyšíme poznámky, že je na tenhle sport rhodéský ridgeback moc velký. Ano větší sice je a border kolijím se jen obtížně vyrovnáme, přeci jen to není tak tragické, jak si většina lidí myslí.
Trénovali jsme dvakrát denně – ráno 1,5 hodiny a večer hodinku. mezi tím jsme výletovali po okolí. Navštívili jsme třeba Peklo nebo ohradu s divokými prasaty a jelenem. Kent je viděl poprvé v životě, ale jako správný ridgeback nedal najevo žádný strach a jal se mě před těmi zuřivými prasaty bránit. Řeknu vám, že ani za tou ohradou sem se necítila bezpečně, jelikož plot byl trošku chatrný. S jelenem se chtěl náš zrzek kamarádit, ale to se jelenovi příliš nelíbilo, a tak jsme ho tam zanechali a koukli jsme ještě na krocana, který Kenta zaujal bojovým hudráním. =)
Celý týden byl moc fajn a určitě si troufnu tvrdit, že nám hodně dal co do oblasti agility, tak fyzičky (hlavně mě).
Museli jsme odjíždět už v pátek večer, aby jsme stihli výstavu, kde přišel Kentův zatím nejlepší výsledek – 2. místo – res. CAC. A to i přes to, že Kentovi se pan rozhodčí vůbec nelíbil. Musím vám prozradit, že vypadá skoro stejně, jako zedník, který nám často pomáhal při stavbě našeho baráčku a který se Kentovi strašně moc nelíbí. Jedná se výhradně jen o tuto osobu nebo jí podobné, jako naneštěstí právě pan rozhodčí. Ale ten byl zkušený a věděl jak na něho vyzrát, tudíž se Kenťák po chvíly uklidnil a nechal si prohlídnout zoubky a zůstal i v postoji pěkně stát. Pan rozhodčí chtěl Kenta i změřit, ale bohužel právě tento "manévr" odstartoval jeho negativní reakci. Jak už ale bylo řečeno, pan rozhodčí věděl jak na něj =)
Spokojeni a unaveni jsme odjížděli domů a pak jsme ještě dlouho dospávali =)
